Chabarovsk – eto maja sudba

Přejezd obrovské řeky Amur pro mě znamenal, že cesta do Vladivostoku je mi definitivně otevřená. Chabarovsk měl být jen průjezd města. Po večerním nafocení 4 km dlouhého mostu jsem jej opravdu projel, ale na jeho konci na mě čekalo nemilé překvapení. V interpretaci místních to vypadá asi takto:  ,,odriezla ma Japonka a ujechala". Ne, nebojte se, žádná Japonka mě nepodřízla. Jen do mě vrazilo (a srazilo mě)  auto japonské značky a jak jinak, odjelo. Byl to hrozný pohled, když jsem jel 30m po zádech a sledoval BMW, které  se předním kolem zaklínilo do UAZe a ten jej táhnul pryč. Děda to naštěstí brzy zjistil a zastavil. Nevím, co bych dělal nebýt pomoci kolem jedoucích členů motoklubu Chabarovsk Shamans. Ti nejen, že mi jejich manželky ošetrily odřeniny, zavolali policii, nechali odvézt motocykl, ale zajistili i nutný servis. Z průjezdu městem se staly hned čtyři dny. Ujal se mě Bonifacius. Bydlení, jídlo, ošetření...o vše se postarala jeho žena Světlana - oba bikeři, jak  se patří. I ostatní členové byli úžasní.  Díky tomu jsem se dostal i do hlavního televizního vysílání a následující dny si užíval slávy, když mě lidé poznávali na ulici. Bylo třeba sehnat nový ráfek, přeplést kolo, vyřadit levý brzdič (pokroucený kotouč), svařit plasty, no a s křivými řidítky se nechá jet. Jen kdyby netekl olej z vidlice přímo na ten jediný přední brzdič, účinnost brzdy hádám tak 20%. Při tom všem ježdění a shánění je čas si prohlédnout nejen město, ale ještě se členy oslavit v jejich novém klubu narozeniny manželky prezidenta. Vysvětlení, proč jsme si zrovna s Leonem (Bonifacius) padli do oka, je zřejmé - má taky Afriku Twin. 

Cíl se neodkládá

Velký dík všem členům motoklubu a už se pouštím do posledních 800 km, které mě dělí od Vladivostoku. První a zdaleka ne poslední vykoupání v Japonském moři přímo u majáku, kde potkávám  náhodného společníka s Hondou X4. Díky němu jsem poznal staré i nové město. Zde to pro většinu českých bikerů skončilo, naložit na vlak a domů, mě ale jeste čeká Náchodka. & Uacute;žasné moře, západy slunce, stan přimo na písečné pláži. Prostě rá j. Maxim z Náchodky mě touží seznámit se členy místního klubu Motobox. Proč ne? Je z toho den i noc, bláznivé jízdy městem i návštěva klubového svářeče, který řeší můj problém s prasklým držákem kufrů SW-Motech. Aby ne, vždyť  to taky byla šlupka! Sem dojel jen Igor Brezovar, ale pro mě je to stále málo. Ještě je tu nejvýchodnější část mé cesty poloostrovem. Plaz Olga je tím nejúžasnějším místem, jaké jsem zatím spatřil. Za skalami ohraničujícími zátoku už leží Japonsko. Osm dní uteklo jako voda a jsem zpět v Chabarovsku. Bonifác a Světlana už netrpělivě čekají. Teď už budu z časového posunu  +9 hodin jen ubírat . Cesta povede výhradně západním směrem. 

Special Thanks for motoclubs:

Chabarovsk Shamans, Chabarovsk Pistons and Motobox Nachodka.