Jižní Amerika ( 1. díl )

Díky Jirkovi Jansovi, který se za mé nepřítomnosti, tedy v době kdy jsem prožíval sibiřské dobrodružství, ujal organizačních záležitostí, běželo vše jak po drátkách. Zajištění letenek, naplnění kamiónu, jeho přeprava do Hamburgu a nakonec vlastní let do Santiaga de Chile. Již cestou z letiště jsme si začali uvědomovat v jaké zemi se nás dvanáct dobrodružství chtivých osob ocitlo. Autobusem kolem slumů, nepořádek v ulicích a nezvyklý dopravní chaoz, to vše rychle odhalilo realitu.

Největší ranou  však bylo zjištění, že státní zaměstnanci tzn. i celníci, již 14 dní stávkují. Vyložení kontejneru a jeho vyclení se nám tak posunulo do nedohledna. Ochota českého velvyslanectví sice zlepšila naše vyhlídky, ale i po konci stávky minulý týden se vše jen pomalu vrací do reálu. Procházíme tedy hlavní město, sledujeme dění a doufáme v brzké obrácení situace. Přitom kontejner již stojí převezen z přístavu ve Valparaisu jen pár kilometrů od nás, není však moc, přinutit jednoho celníka, aby jej přijel proclít.  

Náladu nijak nezvedají ani blížící se Vánoce, které zde připomínají na každém rohu prodavači dárků, řetězů i ozdob. Nějak nám prostě ta čtyřicetistupňová vedra k té naší vánoční atmosféře nepasují. Dnes je to týden co jsme přiletěli. Nevzdáváme se naděje projet si tento kontinent, ale čas nezadržitelně běží a ukrajuje z našeho plánu. Snad brzy přijde moment, kdy vyjedou z kontejneru naše motocykly a začneme poznávat i jiné krásy, než jen ty, které nám nabízí šestimilionové Santiago. Osobně bych byl velice rád. Už jen kvůli vám. Vždyť i proto jsem se rozhodl vést dlouhodobý test BMW F 800 GS, Latinskou Amerikou.