Hon na lišku

Triumph Scrambler přijel na scénu v roce 2005, respektive jako model roku 2006. Udělal to tiše, bez velkého humbuku, ale o to víc si získal srdce všech nostalgických příznivců motocyklové klasiky. V jeho přizvedlém podvozku s mělkými blatníky, v hrubých pneumatikách a v téměř vodorovném horem vedeném dvojitém výfuku bylo cosi chuligánského, příslib dobrodružství i solidní věrné techniky. Za těch pět let se příliš nezměnil. Přidal si pár koní na výkonu, měnil barvy a nakonec si polepšil i o otáčkoměr, který původní model neměl. Ale v jádru je to pořád tentýž všestranně nadaný ostrovan, který se nezalekne ani honu na lišku...

Véčkový charakter

Řadový dvouválec Scrambleru, jehož architektura sahá až k Bonneville, se od Bonnieho liší. Vlastní pohonná jednotka pochází z modelu Speedmaster, respektive America, což znamená, že namísto klasického paralelního dvouválce s pořadím zapalování po 360° tu máme čest s motorem s úmyslně posunutým pořadím na 270 a 450°. Výsledkem je charakter a zvuk podobný vidlicovému dvouválci. Je to známý trik, který si už vyzkoušel nejeden výrobce, velké zkušenosti s tím má japonská Yamaha. A smyslem toho všeho je kromě zvuku vykouzlit i jiný charakter, jednoduše řečeno vyměnit pár koní špičkového výkonu za lepší průběh. To se u podobného motocyklu může hodit. Na druhou stranu, šedesát koní nás naplňovalo nadšením ještě tak před patnácti lety. Budou dneska ještě stačit? Nejsme už příliš rozmazlení?Dívám se na brzdy a o nich nejspíš bude platit to samé. Tohle vypadá na retro po všech stránkách. Přesto Scrambler rozdává radost už na pohled, dávno předtím, než jeho motor chlazený vzduchem a olejem zavrčí. Jednou z věcí, kterou si chlapci z Hinckley udělají očko u každého znalce, je práce, kterou si dali, aby zamaskovali vstřikování do odlitků karburátorů. Jak citlivé pro naše oči ve srovnání s odpornými armaturami současných rivalů! Tady nikdo nepozná, že pod nádrží pracuje elektronika. Tím spíš, že na levém „karburátoru" nahmatáte táhlo mechanického sytiče! Zvuk motoru je tlumenější, než bychom čekali, ale to je detail, se kterým není uper-moto.cz/admin/plugins/tiny-mce/themes/advanced/langs/cs.js"> těžké si poradit.

Budeš mít všechno khaki

......šaty, auto, mozek taky ... zní dvacet let starý text punkové klasiky. Tahle khaki metalíza má trochu nádech do zlatova, je matná a armádnímu odstínu se podobá asi tak jako Scrambler Uazu. Prý se tenhle mat dost špiní, jelikož je hrubý. Při čistění stroje před focením si to zkusím na vlastní kůži. Ale co! K tomuhle stylu ten punc drsné služby trochu patří. Líbí se mi gumové bočnice nádrže, harmoniky na vidlici, i to jednomístné sedlo vypadá dobře. Je ovšem za více než 9000 korun. Kryt místa spolujezdce s chromovaným nosičem je původně v černé barvě za 2761 Kč, zde je navíc lakován do barvy stroje, což působí dobře. Padací rámy za necelé 4000 korun, mřížka před světlomet za necelou „dvojku". Dalo by se pokračovat, ale tak je to už dnes všude - základní cena a k tomu příplatkové výbavy. Přitom základní cena Scrambleru je nejnižší, jaká kdy byla: 8935 eur, tedy v současnosti nějakých 227 000 Kč.Scrambler není žádné peříčko, a tak je jízda s výkonem na zadním kole kolem padesáti koní spíše na pohodičku. Navíc charakter dvouválce je hodně lineární, takže se mohou ozvat hlasy hovořící o nudě. To zá leží na tom, co hledáte. Vibrací je minimálně, řazení bez obtíží, dávkování vstřikování dobré. Na kvalitním asfaltu se Scrambler přesně vodí a nelekne se ani sportovnější jízdy. Na rozbité silnici se v odpružení objevuje určitá nervozita - tlumení je spíše průměrné. Pokud si to někdo hodlá zkusit v lehčím terénu, lze kopírovat cestu, ale enduro to skutečně není, ani to cestovní, takže opatrně!

Pohodlí je úměrné nahému stroji, kde má foukat do tváře. Zdvihy odpružení nezvládnou odfiltrovat veškeré nástrahy české silnice, ale velké vrásky si dělat nemusíte. Ty se spíše objeví při prvním pohledu na brzdy: dva osamocené kotouče jsou zprvu velkým otazníkem. Ovšemže to ale brzdí! Zadní brzda má výkonu dost, přední chce trochu víc, než jsme dnes zvyklí, použít páčku. Takže je to spíše o pochopení než o malém účinku.

Pokud bych měl mluvit o záporech Scrambleru, tak to bude výfuk, trochu překážející pravé noze (výška jezdce 175 cm), a pak právě ten přespříliš kultivovaný projev dvouválce s hvízdavým mechanickým tónem rozvodového řetízku. Nejsme ale v roce 1965. Možná bohudík. Nemusíme proto jen tupě zírat na anglické biky do výlohy Tuzexu...

• MOTOR: čtyřdobý, vzduchem a olejem chlazený dvouválec
• Rozvod, ventilů na válec: 2x OHC, 4
• Vrtání x zdvih: 90 x 68 mm
• Zdvihový objem: 865 cm3
• Výkon: 59 k (43 kW)/6800 1/min
• Točivý moment: 68 Nm/4750 1/min
• Kompresní poměr: 9,2 : 1
• Plnění motoru:  el. vstřikování paliva
• Mazání: tlakové oběžné s chlazením
• Zapalování: elektronické
• Spouštění: elektrické
• Spojka: vícelamelová v oleji
• Převodovka: pětistupňová
• Sekundární převod: OR řetězem
• Rám: ocelový uzavřený kolébkový
• Přední odpružení: tel. vidlice, 41 mm, zdvih 120 mm
• Zadní odpružení: dvojice pružicích a tlumicích jednotek, nast. předpětí pružin, zdvih kola 106 mm
• Přední brzda: 310 mm, dvoupístkový třmen
• Zadní brzda: 255 mm, dvoupístkový třmen
• Přední pneumatika: 100/90-19
• Zadní pneumatika: 130/80-17
• Rozvor:  1500 mm
• Výška sedla: 825 mm
• Palivová nádrž:  16 l
• Hmotnost bez náplní: 205 kg
• Cena  227 000 Kč

Naměřené hodnoty: Hmotnost pohotovostní 230 kg

                                   Nejvyšší rychlost 165 km/h