Vít Janoušek, supermoto

Jeho cesta vzhůru je sympatická. U Janoušků totiž vědí, že to nepůjde bez práce a že by se neměli zastavit na půli cesty. Že by to měli vědět i ostatní? No ano, ale u nás je to spíš výjimka než normální stav. Janoušek před sebou vidí vzor Petra Vorlíčka a vypadá to, že si moc dobře uvědomuje, že jen talent nestačí. A tak se stalo, že na konci své první mistrovské sezóny skončil v obou hlavních třídách v celkovém hodnocení na třetí pozici a už ví, jaké to je, zvítězit v mistrovském závodě. Možná právě proto dostal také příležitost reprezentovat ČR na Supermotu národů v Bulharsku. Pomohly mu k tomu i starty v německém šampionátu mezi větší jezdeckou konkurencí. Stejným způsobem by chtěl k supermotu přistupovat i v letošním roce. A kdyby štěstí a zdraví přálo, mohl by bojovat také o domácí titul.

„K supermotu jsem se dostal přes sajdy. Pak jsme měli s bratrem nehodu, tak jsme si řekli, že sajdy už ne, že zkusíme něco jiného," taková byla nedávná cesta Víta Janouška do království driftů. „Myslím, že je to trochu bezpečnější. Když jsem v roce 2008 zvítězil ve třídě open, byla to vlastně moje první sezóna. Nejdřív jsem zkoušel čtyřkolky, jel jsem jeden závod. V roce 2006 začal jezdit supermoto táta, to měl Husaberga, na něm jsme začínali. Svezl jsem se například při sobotním tréninku. A v roce 2007 už jsem vyzkoušel třídu Open. Vloni jsem přestoupil do hlavních tříd. Ale musím říct, že horší bylo pro mě závodění v openech, tam jsem odstartoval a pak už nic neviděl. Letos jsem si konečně víc zazávodil. Třeba s Tomášem Trávníčkem, Jiřím Bočkem, a pak jsme hlavně začali jezdit závodit do Německa, tam je to úplná nádhera. Závodů je u nás málo a když to má mít nějaký vývoj, aby to k něčemu bylo, musí se jezdit jinam. V Německu jsou skvěle obsazené závody, a to je opravdu pořádná škola. Máme takový vzor, Petra Vorlíčka, a ten to nedělá jinak. Ale přitom potřebujeme závodit i doma, už kvůli sponzorům, náš tým Hardbike Racing má logicky domácí sponzory, a tak musíme být vidět doma." Loňská sezóna byla pro Víta zatím nejlepší, ale vlastně se teprve učil: „Konec sezóny byl už dobrý, po nepovedeném Chebu už to šlo k lepšímu. I v Německu jsme měli celkem slušné výsledky, pak jsem vyhrál v Písku. Moc mě potěšila nominace na Supermoto národů, bylo to pěkné. Krásné veliké závody, nohy se mi snad neklepaly (táta: Já myslím, že klepaly). Diváci dělali krásnou kulisu, fandili svým jezdcům a bylo to zajímavé. První svezení na tamější trati ale bylo strašné. Ale pak mě to začalo strašně bavit. Víc mě baví jezdit po asfaltu, motokros jsem předtím nejezdil, v terénu mám možná největší rezervy."

Před námi je další sezóna a výzvy jsou zase o něco větší: „Letos bychom chtěli být lepší, aby se to někam posunulo. Ale hlavně musíme objet víc závodů. Rád bych zase jezdil v Německu, máme v plánu i nějakou Evropu a v budoucnu, kdyby byly finance, zkusit i mistrovství světa. Nejde se zastavit, musí být motivace k zlepšování."